Mráz, aneb Sám doma

mrazík na sklo kreslí květy
já vánočku jím od tety
svítí svíce na stromečku
pohoda je tu v domečku
dárky děti potěšily
pro Ježíška hodné byly

škoda že ten čas tak letí
smutné svátky jsou bez dětí
vánočku jím koupenou
bavím se jen s ozvěnou
mrazík na sklo kreslí zas
u srdce však větší mráz

* *

     To je holt život. Děti vyrostou a vylétnou z rodného hnízda za svým vlastním životem.

Workoholik děda

v komíně hučí meluzína

za oknem padají vločky bílé
u kamen je lépe, venku zima
jen dítka si užívají tyto chvíle 

děda Mráz se svou berlou řádí
nadělil nám sněhu tolik
hlupák, řidičům přeci vadí
proč je ten dědek workoholik

od dveří uličku prohazuji
"akurátní" tak, nebude moc úzká
dědovi Mrázi doporučuji 
ať kašle na nás a jde zpět do Ruska 

* *

     Jj, brzy nám začnou zimní radovánky. Vysočina si jich už užívá. Tak snad se paní Zima s dědou Mrázem dohodnou na rozdělení území svých zájmů a nebudou u nás působit oba.

Až přijdeme domů

až přijdeme domů
sundám ti čepici
záplavu vlasů tvých chci získat 
u kořínků je chci vískat
nosánek líbat ti na špici

až přijdeme domů
svaříme si rudé 
zahřeje nás nápoj vinný
pak chytnu asi chutě jiný
takhle nějak to bude

až přijdeme domů
a zavřeme dveře na dvorek
budu na tě ódy pěti
dnes u babičky máme děti
zas bude střílet šípy Amorek

až přijdeme domů 
uděláme si krásnou romantiku
svíce k večeři  zase zapálíme 
lásku naši oživíme
že mám tě, životní mám kliku

až přijdeme domů 
chytnu tě do náruče mojí 
to radí mi mé srdíčko 
ať do lože tě nesu, holčičko 
a miluji se s ženou svojí

až přijdeme domů ...

* *

     Představa ideálního stavu po udání dětí. Jenomže mnohdy rodičové odpadnou už po zavření dveří na dvorek. Taky to znáte? 😉

Prstíčky

líbám ti tvou dlaň

a všechny prstíčky

choutky na tebe mám

chci zulíbat ti ďolíčky 

pusa po lokti hore běží

ty začínáš se usmívat

před očima mi tvá krása leží

rád se tě budu dotýkat

zavřela jsi oči svoje

využiji rychle toho

dám na víčka rety moje

padne polibků mnoho

opouštím teď tvoje řasy

nosánku se věnuji

ruka bloudí mezi vlasy 

opravdu tě miluji

tvé rety polapil jsem nyní

jsou sladké láskou tvojí

dál pokračovat budou mé činy

cestovat budu ženou mojí

a už krk tvůj bílý líbám 

jež nabízí mi záklon hlavy

pomalu se níže dívám 

laskat ňadra, to mne baví

krásné jsou ty kopce něžné 

vábí jazyk dvorců hněď

zdržím se, jak by nitě režné

přišily mi rety teď

otáčíš se, odhrnuji ze zad vlasy 

ústa je masírují lehce 

mou královnou krásy jsi asi

přestat studovat tě se mi nechce

líbí se mi ony důlky

co na tvé krásné pánvi jsou

hladím, líbám hýždě, půlky 

ach, ano, jsi mou královnou

stehna, lýtka, jamky kolenní 

lehce jsem líbal i pohladil

u srdce mám z tebe bolení

dovol, bych tě opět otočil

tvé nohy se teď rozevřely

ukazuješ mi lásky síň

zvony světa se rozezněly

já ten tvůj život políbím

* *

     Slovo "život" je archaické pojmenování ženského pohlaví (rodidel), ale vlastně úplně přesně popisný.

Dotknu se tě

dotknu se tvé holé kůže
dospělí jsme, to se může
je tak jemná, moc mne vábí
ty doteky k hrátkám svádí

do dlaně tvé teplo dám si
na později jej schovám si
teď už ale chci tě líbat
na tvou krásu chci se dívat

tvé vzdechy tiché, slastné
řeknou vše a je mi jasné
že tě těší lásky hraní
už tě líbám, moje paní

zulíbám ti oční víčka
nosík, rety, obě líčka
pod bradičkou krku kůži
to líbí se mi coby muži

klíční kostí na rameno
doputuji, milá ženo
z ramene už pusa maže
po celé délce krásné paže

zvědavý jsem ale hošík
tak mne láká hrudní košík
měkkost oněch kopečků
to je krása, panečku

vůbec si to nijak neber
že jedu dolů podél žeber
a už jazyk přivítá
prohlubeň tvého pupíka

vpravo, vlevo krásný bok
to neviděl by jenom cvok
a už jedu zlehýnka 
líbám, hladím stehýnka

nožky tvou krásu podtrhují 
ať obuté jsou, či se zují
ne, nezapomněl jsem, dobře vím
že vynechal jsem pahorek Venušin

jen vychutnávám si ty chvíle
než se ústa dotknou cíle
než vyvrcholí lásky snaha 

MILUJI TĚ, moje drahá 

* *

Safra, ta je nějak dlouhá! No jo, když se trochu u toho rýmování zasníte, tak to se to píše samo. Ale mám už i reakci od čtenářky, že naopak ona se zasnila při čtení. Tak to asi plní svůj účel. 😉

Koza na kolejích

na kolejích se koza pase
ponětí nemá o čase
a už na ni, jak to bývá
houká lokomotiva 

koza nechce se však vzdáti
proti vlaku se jala rozbíhati
do všeho ona trká běžně 
tak poškádlí i ten stroj něžně

co bylo dál, to se rozneslo a ví 
čekáme, až se lokomotiva opraví
koza v trkání je přebornice
všichni divíme se převelice
že nesrazila sobě vaz
a už na kolejích se pase zas

* *

Pozor, neplést s Rosou na kolejích! 😉

Normálně bych dávno spal, ale protože po ulehnutí mě vždy přepadne záchvat kašle, tak jsem raději zůstal sedět. A po chvilce přišly rýmy.  Sice jsem u nich pospával, ale snad to bude k přečtení i k poslechu. 

Tak, a teď zkusím jít do postele.

Jsem doma, zlato!

ahoj, jsem doma, zlato!

a nic, ni ozvěna neodpoví na to

vždyť vím, v domě přeci nikdo není

pouze já se propadám do zapomnění

v koupelně mi kapající voda zpívá jen

nejsem s tím songem vůbec spokojen

čas odkapává mi totiž hodně smutně

nemyslím, že je to zrovna nutné

chtělo by to nějaké zvuky i hlas

aby mi veseleji ubíhal čas

aby na pozdrav odpověděl mi kdosi

aby v polibku potkaly se naše nosy

aby na pozdrav bylo odpovězeno

zatím však samota je stálé mé věno 

* *

Básnická invence. Rozhodně mi v koupelně nekape kohoutek. 😄

Tydlidáta (krásný den)

krásně slunečný je den
škoda je nejít z domu ven
ptáci pískají své tydlidáta
pěkný je pohled na děvčata

jen ať slunce letní hřeje 
potěšení očím přeje
na lehko se chodí, víte
pojďte též ven a krásu uvidíte 

krásně slunečný je den
škoda je nejít z domu ven
ptáci pískají své tydlidáta
pěkný je pohled na děvčata

sedím, na lavečce se vyhřívám
holky se na mě smějí
vesele si totiž zpívám

šabadaba jupíjé

a šabadaba jupíjou
a šabadaba jupí jéjéjé
a jupí jupí jupíjou
avauvááá jabadubaduba
vauvááá jabadubaduba
vauvááá jabadubaduba vauva vavavava
hmmmmmmmmmmm h-hmmh
juvadib juvadib juvadib va
juvadib éééééé
prrrrr p p p p pupa dupa mmba 
dupa pupa dupadu dupadu
jéé - éhehéhe é hehehe hou
vauva vauva vauva
jéé 

vesele si zpívám pro hezký den
zpívám sobě, zpívám všem

šabadaba jupíjé
a šabadaba jupíjou
a šabadaba jupí jéjéjé
a jupí jupí jupíjou
júúúvadibadú - ú - ú aa - aa

zpívám sobě a pro úsměv očí
z některých se totiž až hlava točí

júúúvadibadú - ú - ú aa - aa
júúúvadibadú - ú - ú vavaváá
hmmmmmmmmmmm ha - ha

* *

     Tak tohle už je vyloženě psáno (jak lze poznat z textu) jako písnička. A společně s hudbou vybranou společně s umělotinou se myslím podařila. Alespoň mně se líbí. 😉

Žabka

v rybníce jsou rybičky 

kuňkaj tu i žabičky

je slyšet jejich: puť, puť, puť
žabko krásná, moje buď

též políbil bych ňákou žábu

proměnil ji v hezkou dámu

nebezpečí je tu však 

že kvákala by na mne pak

* *

     Napsáno jako komentář pod dílko Blátivá láska Marie Choutkové na YouTube. No, a už je i tady. 😉

Listopad

malíř podzim opět tu
rozbalil svou paletu
listí stromů barví zas 
plískanic nám nastal čas

brzký soumrak, taky chlad
prostě je tu listopad
listí padá, nahé budou stromy 
z komínů se kouří, vyhřívají domy

nahé budou stromy, odhazují šat
nápodoba ta ti sluší a já jsem tomu rád
nahota ti sluší a velmi jsem si jist
že tu krásu tvoji rušil by i pohozený list

nahé tvoje tělo zulíbám ti nyní
ústa, dlaně budou velmi činny
miluji tě na jaře, v létě, o podzim i zimu
už se těším, že zalezeme spolu pod peřinu

* *

Tak nevinně to začalo a opět to sklouzlo k té erotice. Ale opravdu jsem se snažil napsat o podzimu. 😉

Ke zlaté svatbě

ach můj bože, to to letí 

slavíte své půlstoletí 

padesát let už je tomu

co si Zdenda přived' Zdenu domů

Zdeničko a Zdenečku

tisknu vám dnes pravičku

štěstí máte, to je vidět 

trochu je vám co závidět 

vždyť to zlato, a vy to víte

si za ty roky zasloužíte

padesát let, to je doba

jistě prožili byste je znova

ona s tebou a ty s ní zas

láskyplný byl to čas

Zdenečku a Zdeničko

tož přeji hlavně zdravíčko 

také lásku vnoučat, dětí

od Bohouše pozdrav letí

* *

     Psáno pro kamarády, kteří začátkem října slavili oněch 50 let společného žití. A protože si vůbec nelezou na nervy, tak přeji ještě mnoho společných let.

Neusínej

Otoč se

nenechám tě v klidu usnout

proč otáčíš se zády

ústa se tvých chtějí dotknout

i dlaně budou rády

už začíná má poňoukaná

tak otoč se už přec

k hrátkám lásky jsi mnou zvaná

to překrásná je věc 

dávám ruku na rameno

pohladím pak zádíčka

otáčím tě k sobě, ženo

tys nejkrásnější kočička 

v klidu usnout nenechám tě

tvé přednosti zulíbám 

už se, milá, tisknu k tobě

do očí tvých se usmívám

Hmm-h, ach ty jsi úžasná ...

* *

     Ano, hrátky lásky jsou překrásné a hezky se po nich spí. Tož, dobrou noc!

Seděla u potoka cérečka

seděla u potoka cérečka 

šohaj něl za ňú dojít

však přepadla jej horečka 

šel do krčmy ju schladit 

nalij mi vína, šenkérečko 

nalij mi vína bílého 

bolí ňa totiž mé srdéčko 

milá má hocha jiného

jiného má v srdci svém

tož zapomenu po vínku tvém

joj, zapomenu po vínku tvém 

* *

     Tak tentokrát obrácený postup, nejdřív vznikla písnička, a teprve teď dávám rýmy sem. 

     Píseň byl takový pokus o vytvoření moravské "lidové". No, umělá inteligence cimbálovku ještě evidentně nezvládá. 🙂 Zároveň žádám rodilé mluvčí o schovívavost k mému pokusu o nářečí. Ale opravy uvítám. 😉

Strýček, aneb moderní děvče

našla jsem si strejčka

ten mě pěkně hejčká

sic není žádný chlapeček

však rád mi předá dáreček 

našla jsem si strejdu

bez dárků s ním nejdu

na lásku mám mlaďucha

ten miluje mne, ten juchá

strýček, ten má penízky 

kabelku dá, řetízky

mladík, to je zase kus

ten mi dává orgasmus

* *

Už dlouho, velmi dlouho jsem nic nepřidal. Ona totiž i ta má dlouholetá kamarádka, co létá poetům a "poetům" okolo hlavy a případně je líbá do vlasů, či na pleš, tak mi nějak zestárla a odešla asi do předčasného důchodu. Asi se jí to vyplatilo. 😉

No, tak tedy jsem opět po asi dvou letech něco sesmolil. Dílko je možná inspirováno vzpomínkou na nějaký prvorepublikový film. Dnešní děvčata přeci taková nejsou. 😛

Veršíky jsou zároveň zhudebněny umělou inteligencí, která pomalu světu vládne. Přiznávám, že umím zahrát na dětském xilofonu jen "Ovčáci, čtveráci", takže ta UI je u mne na místě. 🙂